Zajímavosti z kroniky

Dolnoslivenská kronika 2006

Stalo se před 310 lety - KANTOR

Hornoslivenský kantor jest jediný pro celé panství skládající se z Hřivna, Kojovic, Starých a Nových Košátek, Dolního a Horního Slivna, z polovice Slivínka a Střížovic, několika poddaných v Kosyni (asi Bosyni), v Čečelicích, Chodči, Chotětově a Jenidově a jest jím Jan Mastný. Tento kantor se narodil 1653 a zemřel 1717. V Kronice slivenské se o něm píše:

"... mládež vyučoval, byl chalupník z Horního Slivna, zvaný" Kantor". Učil své chlapce toliko čtení, psaní a počtům. Hlavním jeho zaměstnáním bylo však řízení zpěvu ve farním chrámu v Dolním Slivně. Mastnému pomáhal jeho syn jak ve škole, tak v kostele. Ten se jmenoval Jakub Ignác Mastný a narodil se 1696 a zemřel 1785. Po otci se ujal kantorského úřadu, učil trivium (čtení, psaní, počty), vyučovací metody však neznal." (Převzato z článku L. Pokorného.)

Zaznamenáno před 74 lety - VZNIK A SKON KONTRIBUČNÍCH SÝPEK

Za panování císaře Josefa II. nastaly v Čechách suché roky, takže nastal hlad. Proto nařídil císař Josef, aby na každém panství byl postaven špýchar, do kterého by sedláci byli povinni v létech úrodných odvádět obilí podle Josefínské daně. Slivenský špýchar byl postaven roku 1830 dole pode vsí.

Panství košáteckému patřily tyto obce: Dolení Slivno, Hoření Slivno, polovice Slivínka, Hřivno, Střížovice, Staré Košátky, Kojovice, Jenichov, dva sedláci v Chotětově, celkem 85 podílníků, tj. bývalých robotníků. Správu špejcharu vedli Botka ze Hřivna č.10, Šejnoha z Hořeního Slivna č.4 a Salač ze Slivínka č. 2.

V letech 60. minulého století, když počaly železné dráhy, usnesl se zemský výbor v roce 1863 na tom, aby se obilí i sýpky prodaly, a sedlákům se půjčovaly peníze. K tomuto účelu byl zvolen zvláštní výbor. Jeho předsedou byl Václav Štěpán z Dolní Slivna č. 27, který obstaral ohnivzdornou pokladnu a potřebný inventář a u něho ve statku se i "úřadovalo" od roku 1864 vždy v neděli dopoledne. Funkcionáři byli Václav Štěpán, předsedou, Václav Šulc z D.Slivna č. 2 a Šejnoha z H.Slivna č. 4. U Štěpánů se úřadovalo až do r.1871. Při nových volbách byl zvolen Václav Šulc z D.Slivna č. 2 předsedou, Josef Horčic z D.Slivna č.29 pokladníkem a Beneš z Hřivna č.16 kontrolorem. V čísle 2 se úřadovalo v nově postavené budově.

V r.1863 se usnesl zemský výbor, aby se na okrese všecky záložny Soustředily a povstala jedna Okresní hospodářská záložna. Sýpka byla v r.1864 prodána a koupil ji Václav Prášek ze Hřivna. Ten ji dal přepůlit a zřídil z ní dva domky.

Správa obecních záložen musela spravovat dva fondy: fond obilní a fond peněžní. Peněžní fond sestával se z předplacených daní c.k. Když ještě vrchnost vybírala daně, často přišel rozvrh čili repatriace od vlády pozdě s nařízením: musíte nám odvést tolik a tolik daní a tolik a tolik vojáků.Vrchnost z opatrnosti vybírala raději o něco více. Tímto povstaly přebytky, které byly později vráceny c.k. berní správě.

Berní správy spravovaly tento peněžní fond až do r. 1863. Kde byly zřízeny záložny v obcích, tam jim byl peněžní fond vrácen do správy. Po převratu r.1918 byly peněžní fondy vloženy do Okresní hospodářské záložny a podíly toho fondu byly připsány každému podílníkovi k jeho podílu obilnímu.

Josef Štěpán, výměnkář z D. Slivna, 1932

Poznámka: Bývalé sýpky čili špejchrary se - nacházejí pod vilou MUDr.Bělikova (dnes .Kaliny) na cestě k železniční trati. Obytné domy mají v současné době čp. 54 a jsou obývány rodinou Součkovou a čp. 55 rodinou Ňorbovou.V povědomí starousedlíků je pojem špejchar, nikoliv však sýpka, např. u paní K.Davídkové nebo u pana F.Urbana.)