Historické osobnosti

Albert ze Slivna

Byl za krále Václava I. Jedním z nejpřednějších hodnostářů a v době vladařovi nepřítomnosti přejímal některé jeho kompetence, jeho synové Jaroš a Eppo následovali otce....

Příjmení "ze Slivna"

Příjmení staročeské rodiny panské záhy vymřelé, jež pocházela ze vsi Slivna u Benátek a zvala se také z Poděhus. Ok. r. 1223 žili bratří Albert a Rudolf, z nichž onen (1223-40) byl od r. 1234 sudím zemským, r. 1237-39 sudím dvorským a r. 1240 zemským komorníkem (manž. Herka). Synové jeho byli Jaroš »Velký« (1237-71) a Epa (1241) Jaroš držel Slivno v prvních letech, později měl Poděhusy u Kutné Hory, ve kteréž krajině prodal r. 1265 ves Pněv a naposled také hrad Pušperk, který byl pojmenoval po svém erbu (Fuchsberg). Po prvé připomíná se v listině r. 1237 a to v komonstvě krále Václava I., po druhé r. 1239 opět při králi, po třetí r. 1241 v průvodě krále vracejícího se do Čech po vypuzení Tatarů z Moravy. V l. 1239-48 byl král. číšníkem. Za sporů Václava I. s kralevicem Přemyslem Jaroš jest připomínán stále po boku králově. R. 1253 novým králem Přemyslem II. byl jmenován purkrabím hradu Pražského, kterýž úřad zastával do r. 1264 jsa stále připomínán v průvodě králově. U Kressenbrunnu (12. čce 1260) velel zástupu, v jehož středu byla korouhev sv. Václava. (Viz Palackého Děje II. 1., 39.) R. 1264 stal se purkrabím na Lokti. V té době Jaroš počíná se psáti z Pušperka (Whsperch. Fuchsperk). R. 1267 byl chebským purkrabím. Poslední zprávu o něm máme z r. 1271, kdy se podepsal na míru mezi Přemyslem II. a Štěpánem II. Uherským. Zemřel nepochybně 26. ún. 1272 u věku asi 60 let. Herm. Jireček má za to, že tento Jaroš jest totožný s Jaroslavem ze Šternberka, domnělým vítězem nad Tatary u Olomouce. (Srv. Herm. Jireček, Pan Jaroš ze [ze Slivna] [»Č. Mat. M.« XII, 95]; »Sbor. klubu hist.«. str. 104 [Praha, 1883]).-Kateřina, vdova jeho, darovala (1298) podací kostela sv. Linharta v Praze klášteru sv. Anny tudíž. Dětí měli několik, a to syny i dcery. Ze synů zůstal toliko Albert. dcery sluly Alžběta, Jaroslava, Anna a Herka. Albert (1260 až 1298) založil r. 1298 oltář v kostele pražském, k němuž daroval ves Máslovice. Jmění jeho (Poděhusy) přešlo pak na pány z Cimburka (v. t.)